Předchozí články se věnovaly vždycky jedné velké věci: čtení dlouhých textů, hledání, barevným režimům, zpětné vazbě. Zbývá ale ještě řada drobností, které si vlastní článek nezaslouží, a přesto je dobré o nich vědět. Tenhle text je posbírá a zároveň slouží jako rozcestník k ostatním.
Obsah
Kde najdete ostatní díly
Pokud jste sem dorazili jako první, celá sada je pohromadě na stránce seriálu. Mimo seriál k ní patří ještě Co všechno se dá udělat v editoru Markdownu o psaní samotného textu.
Sdílení článku
Nad textem, napravo od jména autora, je řádek Sdílet a za ním ikony sociálních sítí: Facebook, Threads, LinkedIn a X.
Kliknutím se otevře stránka té služby s předvyplněnou adresou tohoto článku a jeho názvem. Co s tím uděláte dál, už je na vás a na té službě. Šablona nic neodesílá sama a nikam o vás nic nehlásí.
Ikony vedou na běžné sdílecí adresy těch sítí. Nejsou to tedy ty vložené tlačítkové widgety, které na stránku stahují cizí skripty a sledují návštěvníky i bez kliknutí.
RSS kanál
RSS je starý, jednoduchý a pořád nejlepší způsob, jak sledovat nové články, aniž byste museli web pravidelně otevírat a dívat se, jestli přibylo něco nového.
Funguje to tak, že si do čtečky, což je program nebo webová služba, vložíte adresu kanálu. Čtečka se pak sama dívá, jestli vyšlo něco nového, a nové články vám ukáže na jednom místě spolu se vším ostatním, co sledujete.
Kanál tohoto webu je na adrese feed.xml, a najdete ho i dole v zápatí. Když na něj kliknete v prohlížeči, uvidíte nejspíš holý text se značkami. To je v pořádku, kanál není určený k přímému čtení, ale pro čtečku.
V nastavení tohoto webu obsahuje kanál úryvky článků, nikoli jejich plné znění. Ve čtečce tedy uvidíte začátek textu a odkaz na pokračování.
Další weby vydavatele
Úplně dole, pod textem článku, jsou dva bloky, které se netýkají tohoto webu, ale jeho okolí.
Novinky z dalších webů ukazují poslední články z ostatních webů téhož vydavatele. Každý web má svůj sloupec s několika nejnovějšími texty.
Zápatí vydavatele je přehled všech webů vydavatele rozdělený do tematických skupin, od deploymentu přes virtualizaci a licencování po vojenství a knihy.
U obou platí jedna věc, která se hodí vědět: obsah se načítá při sestavení webu, ne průběžně. Web je statický, nemá za sebou žádnou databázi a při vašem otevření stránky se nikam neptá. To, co vidíte, je stav z okamžiku, kdy se web naposledy sestavil. Weby, které tyhle bloky používají, se proto sestavují i samy od sebe několikrát denně, aby novinky nezestárly.
Odkazy v těchto blocích vedou na weby stejného vydavatele, takže při kliknutí nevyskočí upozornění o odchodu z webu. Rozdíl mezi důvěryhodnými a ostatními cizími weby rozebírá Jak najít to, co vás zajímá.
Informace o webu
V zápatí najdete sadu odkazů, které na webu musí být a nikde jinde se o nich nemluví:
- O webu s tím, co to je za web a proč vznikl.
- Kontakt s kontaktními údaji.
- Ochrana osobních údajů s tím, co se o návštěvnících zjišťuje a co se s tím děje.
- Podmínky užití a autorská práva s tím, co se smí s obsahem dělat.
- Mapa webu, kterou používají vyhledávače.
Řádek s autorskými právy se skládá sám z roku, kdy web vznikl, a z aktuálního roku, takže nemůže zestárnout. Pod ním je řádek s názvem šablony a číslem verze, ze které je web postavený. To se hodí hlavně při hlášení chyb, protože hned víte, s čím máte tu čest.
Volitelné funkce
Několik věcí šablona umí, ale na tomhle ukázkovém webu zapnuté nejsou. Zmiňuju je, aby byl přehled úplný.
Výzva k akci v textu článku je tónovaný blok, který se vloží zhruba doprostřed delšího textu a nabídne čtenáři nějaký další krok, třeba nezávaznou konzultaci. Text se píše na jednom místě a platí pro celý web.
Google Preferred Source je tlačítko, kterým si čtenář může web přidat mezi své preferované zdroje ve vyhledávání Google. Má to jeden háček: tlačítko stahuje skript ze serverů Google, takže se tím web přestane načítat výhradně z vlastní domény.
Měřicí nástroje jako Google Analytics, Microsoft Clarity nebo Meta Pixel se zapínají doplněním identifikátoru do konfigurace. Co není vyplněné, se do stránky vůbec nevloží, takže vypnutý nástroj nestojí čtenáře ani jeden požadavek navíc. Jakmile je naopak něco vyplněné, zeptá se web čtenáře, a to lištou u dolního okraje se dvěma volbami, měřením a marketingem. Odmítnutí neznamená, že se neměří: Analytics a Clarity běží dál, ale do zařízení čtenáře si neuloží nic, takže ho nepoznají, až se vrátí. Meta Pixel se bez souhlasu nenačte vůbec, protože anonymní režim nemá. Na tomhle ukázkovém webu není vyplněný žádný z nich, takže se lišta neobjeví.
Formuláře popisuje Jak napsat autorovi a poslat zpětnou vazbu a na ukázkovém webu jsou k vidění, ale bez nastaveného odesílání.
Co si z toho odnést
Většina těchhle věcí je nenápadná a to je dobře. Sdílení, RSS i odkazy v zápatí mají být po ruce ve chvíli, kdy je potřebujete, a jinak nemají překážet.
Společné je jim to, že nestahují nic cizího a nic o vás nikam neposílají. Web se načítá z jedné domény a to, co vidíte, vzniklo při jeho sestavení.
