Vzdělání musí člověka také vycvičit k rychlému, rozhodnému a účinnému myšlení. Myslet pronikavě a myslet sám za sebe je nesmírně těžké. Snadno necháme svůj duševní život zaplavit zástupy polopravd, předsudků a propagandy. V takových chvílích si často kladu otázku, zda vzdělání plní svůj účel. Velká většina takzvaně vzdělaných lidí neuvažuje logicky ani vědecky.
Ani tisk, ani učebna, ani řečnický pult či kazatelna nám v mnoha případech nepodávají objektivní a nezaujaté pravdy. Vysvobodit člověka z bahna propagandy je podle mého názoru jedním z hlavních cílů vzdělání. Vzdělání musí umožnit prosívat a vážit důkazy, rozlišovat pravdivé od nepravdivého, skutečné od neskutečného a fakta od výmyslů.
Úkolem vzdělání je tedy naučit člověka myslet do hloubky a kriticky. Jenže vzdělání, které skončí u výkonnosti, se může stát pro společnost tou největší hrozbou. Nejnebezpečnějším zločincem bývá člověk obdařený rozumem, ale bez morálky.
Musíme mít na paměti, že inteligence nestačí. Inteligence plus charakter, to je cíl skutečného vzdělání. Úplné vzdělání dává člověku nejen schopnost soustředit se, ale i hodnotné cíle, na které se soustředit vyplatí. Široké vzdělání tak předává nejen nashromážděné vědění, ale i nastřádanou zkušenost společenského života.
