Když se řekne rychlost webu, většina lidí si představí jedno číslo mezi nulou a stovkou. Jenže to číslo je souhrn několika měření, z nichž každé popisuje jinou část toho, co čtenář zažívá, a některá se dají zlepšit mnohem snáz než jiná.
Obsah
Tři věci, které se měří
První je, za jak dlouho se objeví největší kus obsahu na obrazovce. U článku je to obvykle úvodní obrázek nebo titulek. Dokud se neobjeví, má čtenář pocit, že se nic neděje.
Druhá je, jak rychle stránka odpoví na první klepnutí nebo kliknutí. Stránka může vypadat hotově a přitom ještě zpracovávat skripty, takže na dotek chvíli nereaguje. Tohle je na mobilu ta nejotravnější vada.
Třetí je, jestli se obsah při načítání poskakuje. Když se obrázek dolije až po textu a odsune ho, čtenář ztratí řádek, který právě četl, a občas klikne na něco jiného, než chtěl.
Proč se výsledky liší mezi dvěma běhy
Stejná stránka změřená dvakrát po sobě dá obvykle lehce jiné číslo. Není to porucha měření. Záleží na vytížení stroje, na kterém se měří, na stavu sítě i na tom, jestli se zrovna něco načetlo z mezipaměti.
Praktický důsledek: rozdíl dvou nebo tří bodů neznamená nic. Smysl má sledovat, jestli se web dlouhodobě drží, nebo se propadl o patnáct bodů po konkrétní změně.
Nejčastější brzda jsou obrázky
Ve většině případů, kdy je web pomalý, nejsou na vině skripty ani styly, ale fotografie uložená v rozměru, v jakém vyšla z fotoaparátu. Jediný takový obrázek může být větší než všechno ostatní na stránce dohromady.
Pomáhají tři věci. Uložit obrázek v rozumném rozměru, nechat vzniknout zmenšené varianty pro menší obrazovky a napsat do stránky rozměry dopředu, aby bylo místo rezervované ještě předtím, než se obrázek stáhne.
Co je rychlé dost
Neexistuje hranice, za kterou je web hotový. Lepší otázka zní, jestli čtenář na mobilním připojení uvidí první odstavec dřív, než ztratí trpělivost.
Když ano, je další honba za body sportem, ne prací. Když ne, žádné číslo na tom nic nezmění a je potřeba se podívat, co se stahuje a proč.
